Technické základy
Fáze výroby filmu
- Nápad
- Námět
- odpověď na: co? proč? jak?
- Treatment
- text - film v konkrétnějším kontextu
- Najít peníze - producenta
- Sestavený štáb
- Scénář/Storyboard
- Točit - Zálohovat!
- Zálohy na různých místech jak technologicky tak fyzicky (jinak ti vyhoří byt a zpět k bodu 4.) - elements nevěřit
- Dělat si pořádek v materiálu
- Točit tak, aby se dalo synchronizovat ve střižně: timecode, klapka nebo rucháč
- Pokud u kamery nejde synchronizovat timecode přes kabel, nebo jinak přesně, dá se do zvukové stopy zapojit krabička (Betso, Tentacle), která timecode nahrává do zvukové stopy (AVID, DaVinci to potom rozšifruje - Premiéra prý ne(?)) - ztrácíš ale jednu zvukovou stopu
- Pokud nemá kamera timecode - klapat
- Konvence při klapání: (pro asistenta střihu, co to bude synchronisovat, pokud to nedělám sám)
- Na začátku záběru v audiu popsat záběr, číslo záběru - následuje klapka
- Pokud neklapeme na začátku, říct to ve zvuku ("Klapka nakonec!"/"End clap!"), potom klapat vzhůru nohama
- Konvence při klapání: (pro asistenta střihu, co to bude synchronisovat, pokud to nedělám sám)
- Nahrávat zvuk už s tím, v jakém formátu bude mix - nahrávat atmosféry!
- Natáhnout materiál do střižny
- Vytvořit si offline, proxy, atp.
- Zálohovat jak materiál, tak projekt
- Synchronizovat audio, video
- Pomocí klapky, timecodu nebo zvuku z rucháče - dělá většinou asistent střihu
- Možno vyexportovat náhledy s timecodem v obraze - tomu se říká "denní práce"
- Nakoukat a opoznámkovat materiál
- Střih
- Střihat až synchro materiál, jinak bolest hlavy
- Střihat v offlinu, proxy
- Ukládat si verze projektu po dnech, co na nich pracujeme
- Edit lock
- teď už se nedá hýbat se střihem
- Colorgrading
- před gradingem nasadit plnou kvalitu obrazu (online) místo proxy
- výsledkem je export obrazu v plné kvalitě
- Mix zvuku
- Pro mix vyexportovat zvukové stopy (.aaf) + obraz klidně ve špatné kvalitě s vypáleným timecodem
- Uši/Handles - při .aaf exportu se vyexportuje o pár vteřin přesah každého zvukového střihu - líp se s tím zvukařovi pracuje
- Různý mix pro kino, televizi, internet, atd.
- výsledkem je export zvuku, obvykle po stopách, ve formátu WAV
- Pro mix vyexportovat zvukové stopy (.aaf) + obraz klidně ve špatné kvalitě s vypáleným timecodem
- Export
- Vložit zmixované audio do projektu, vyměnit proxy za "plný" materiál, přidat grafiku, titulky
- Plná kvalita
- Z plné kvality si udělat komprimované verze
- Na klauzury a projekce v kinech: DCP, jinde nejčastěji .mp4
- Titulky buď vypálené přímo do obrazu, ve skryté stopě, nebo v .srt
- Vyhradit si peníze na překlad titulků
- Dovolená
- 🍸🍸
Objektivy
Ostření
- bacha na foťákové objektivy - mají kratší ostřící dráhy a ostří se na druhou stranu, než filmové/video - zvyk je železná košile
Ohnisková vzdálenost
- objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností (tzv. "pevné sklo")
- objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností - zoom
- nazoomovat není to samé jako přijít blíž - použitou ohniskovou vzdáleností ("ohniskem") se zásadně mění perspektiva
- dlouhé objektivy (teleobjektivy) mají kondenzovanou / plošnější perspektivu, i vzdálené předměty vypadají blízko sobě, jednotlivé plány se přibližují
- široké objektivy ("šíra") zvýrazňují perspektivu, zvlášť patrné v pohybu či při změnách rakurzu - vysoké domy se na nás "kácejí"
- nahrajete sem někdo nějaké příklady obrázků z terénu?
- "dlouhý" a "široký" objektiv - Odkaz 1, Odkaz 2
- davy na farmářských trzích - jak se manipuluje ohniskovou vzdáleností - Hlídacípes, Bored Panda
- na ohniskové vzdálenosti záleží
- vertigo efekt aka dolly zoom - plynulé odzoomovávání s pohybem k předmětu (nebo přizoomovávání s pohybem od předmětu) - změna perspektivy kolem předmětu
"Už při natáčení Rebeccy, když má Joan Fontaineová omdlít, jsem chtěl ukázat, že prožívá něco podivného, než padne: všechno se od ní vzdaluje. Nemohu zapomenout na jeden večer v londýnské Royal Albert Hall, při plesu Chelsea Art, kdy jsem se příšerně opil a měl jsem také takový zážitek: všechno se ode mne strašně vzdalovalo. Chtěl jsem docílit podobného dojmu v Rebbece, ale marně, protože problém byl následující: stanovisko mělo zůstat nehybné, ale perspektiva se měla prodlužovat. Dumal jsem nad tím celých patnáct let. Když jsem si něco takového vyžádal při natáčení Vertiga, vyřešili problém tím, že chtěli použít kameru s vozíkem a současně transfokátor." -- Rozhovory Hitchcock -- Truffaut, Československý filmový ústav, Praha, 1987
Crop factor
- stejný objektiv může může být různě široký či úzký podle toho, na jakou kameru/foťák ho dáme
- doplňte prosím někdo
Literatura:
Gustavo Mercado: The Language of the Lens. The Power of Lenses and Expressive Cinematic Image. Routlege, 2019.
Dírková komora
- nejjednodušší objektiv, strašně malá světelnost, ale ohromná hloubka ostrosti
- stačí alobal místo objektivu
- čím víc dírek, tím víc obrazů
- čím menší dírka, tím ostřejší obraz
- wikipedia - Pinhole camera
Hloubka ostrosti
- hloubku ostrosti viz wiki ovlivňuje
- clona (vyšší clonové číslo = vetší hloubka ostrosti)
- umístění pozorovaného objektu vůči pozadí
- ohnisková vzdálenost objektivu (větší ohnisková vzdálenost = nižší hloubka ostrosti)
- nejčastěji prakticky ovlivňujeme hloubku ostrostí clonou - větší díra (nižší clonové číslo) = nižší hloubka ostrosti
- cvičení: vyfoťte svoji ruku při stejné expozici tak, aby jednou bylo pozadí ostré a podruhé neostré
Pohyby kamery
- švenk (panorama) - otáčení kamery z jednoho místa
- důležité! švenk má mít začátek a konec
- transfokace (nepatří do klasické filmové řeči, oko samo o sobě nezoomuje)
- ručně prstencem objektivu (když to není plynulé, dá se vypomoct gumičkou)
- "kolíbkou" na kameře - plynulé
- výbornej příklad dobře využité transfokace: první záběr filmu Francis Ford Coppola: Converstation (1974) ukázka na yt
- strh - rychlej švenk, tak rychlej, že se obraz rozmaže - je-li strh stejným směrem, dá se v něm pěkně střihnout
- ruční kamera
- základní princip: rovná záda, podsadit pánev, váhu přenášet, až když položím nohu (trénovat, pozorovat)
- dobrá průprava je tchaj-ťi - viz diplomka Tchaj-ťi čchuan a ruční kamera
- ve škole má úvod do tchaj-ťi Michael Kňažko - doporučuju!
- chvění ruky pomáhá odstranit optická stabilizace (funkce SteadyShot), ale bacha, když chcete švenkovat ze stativu, je lepší ji vypnout
- jeřáb
- jízda
- po kolejich,
- na vozejčku dolly,
- steadicam,
- stabilizátor - aka Ronin
- improvizovaně: kriplkára, skateboard, na svetru)
Expozice
Clona
- jako zornička v oku, která se roztáhne ve tmě a stáhne na světle
- když už se nemůže dále zavírat, přidáme sluneční brýle, třeba v podobě ND filtru
- vyšší číslo = více zacloněno, nižší číslo = méně zacloněno - čím vyšší číslo, tím víc zacloněno!
- "světelnost objektivu" je nejmenší clonové číslo, na které můžeme objektiv otevřít - lepší objektivy ho mají menší a můžeme točit i za horších světelných podmínek
- menší clona = menší hloubka ostrosti
- clonové číslo:
- f: poměr ohniskové vzdálenosti objektivu a průměru vstupní čočky
- T: zatímco předchozí číslo je vlastně teoretické, číslo T počítá s kompenzací ztrát světla uvnitř objektivu a říká nám reálnou hodnotu přenosu světla - na filmových sklech najdeme spíš T, protože je přesnější při měření externím expozimetrem
Expoziční čas
- závěrka u foťáku (udává se ve zlomku vteřiny (např. 1/50)
- sektor u analogové kamery (rotující půlkruh)
- čím kratší expoziční čas, tím víc musím otevřít clonu, abych dostal stejnou expozici
- pro natáčení používáme téměř výhradně 1/50 nebo 1/25 vteřiny nebo nastavení sektoru 180°
- pozor, kratší časy (třeba 1/1000) "strobují" v pohybu - pohyb je trhaný, jako bychom si svítili stroboskopem
- delší časy rozmažou objekty v pohybu, což může být náš záměr
Gain / ISO
- zvýšení citlivosti čipu podobně jako citlivější film do filmové kamery
- čím vyšší gain či ISO, tím víc šumu (u filmu zrna)
- když mám dost světla, dávám malý gain/iso
- gain v decibelech (dB), 0dB je základ, 6dB u většiny kamer dává ještě zrno snesitelné
White Balance - vyvážení bílé
- nastavit podle světelného zdroje (žárovkové světlo je žlutější, než modré světlo denní)
- říká se tomu "teplota chromatičnosti"
- v kameře nastavíme funkcí "white balance" na bílý papír nebo lépe neutrální šedou tabulku
- uvádí se ve stupních Kelvina (K)
co | teplota |
---|---|
plamen svíčky | 1900 K |
západ a východ slunce | 2000 K |
běžná 100W žárovka | 2865 K |
halogenové světlo | 3200 K |
brzo ráno a pozdě večer | 4300 K |
slunečný den v našich podmínkách | 5500 K |
Filtry
- ND filtr -- "neutral density" -- šedivý filtr
- v metafoře očí -- když už je sluníčka moc, že se zornička (clona) nemůže stáhnout víc, vezmeme si sluneční brýle
- před objektiv buď kulatý šroubovací, nebo obdélníkový, který se zasouvá do kompendia (dobrý asistent kamery nalepí na kompendium cedulku s údajem, jaký filtr je založen)
- mezi objektiv a film (Bolexa) nebo snímač (některé videokamery ho mají vestavěný)
ND | kolik srazí clon | filter factor | kolik propustí světla |
---|---|---|---|
ND 0.3 | 1 | 2 | 1/2 |
ND 0.6 | 2 | 4 | 1/4 |
ND 0.9 | 3 | 8 | 1/8 |
... | ... | ... |
více viz tabulka zde
- variabilní ND -- otáčením mění hustotu
- UV filtr - obvykle už nanesený na čelní čočce objektivu, ale přídavný nám pomůže ochránit objektiv před poškrábáním a bordelem - vyplatí se poškrábat spíš filtr za 500 Kč než objektiv za 5000 (50 000, 500 000....)
- polarizační filtr -- eliminuje odražené světlo -- nastaví se otáčením
- "přes punčošku" -- aka věčné mládí Saskie Burešové
Svícení
- přirozené vs. umělé světlo
- odrazky
- skládací oboustranné - praktické a skladné
- zrcadlo -- nerozptyluje světlo, zachovává jeho charakter, může být ostré
- polystyrenové desky, bílé prostěradlo a další improvizace - pomůže leccos, i bílá zeď
- charakter - měkké (rozptýlené), ostré
- směr
- stejně důležité jako svícení je i sťínění (butterfly, "negr", kus černého hadru...)
- přirozená modelace plánů obrazu -- co je dál, je světlejší, v dalekých výhledech vždycky lehký opar, popředí je nejtmavší
světla ve studiu famu
- redhead - silná lampa, otočením do stropu uděláme základní "hladinku", lepší rozptylovat odrazem o zeď
- co tam ještě mají?
Záběrování
- viz skvělá základní knížka: Josef Valušiak: Základy střihové skladby (mají v knihovně, NAMU, staré vydání na uložto)
Velikosti záběrů
- velký celek
- ...
Návaznost ze záběru do záběru
Pravidlo osy
Rakurs
- úhel, ze kterého se díváme na objekt
- žabí perspektiva vs ptačí perspektiva (podhled vs nadhled)
- neutrální perspektiva postavy je z výšky očí
- politiky je oblíbené fotografovat z podhledu širokým objektivem - denunciace - prasečí rypáčky
- malé kamery svádí k točení "od boku" - pozor na to, pak jsme pořád v podhledu (Vít Klusák tomu říká perspektiva penisu nebo vaginy)
Točíme na film
- 8mm, 16mm, 35mm, 70... mm
Nastavení videokamery
- formát
- snímková frekvence (fps -- frames per second) : 25p, 50p, 50i,.... - fps (frames per second) - kolik snímků (nebo půlsnímků za sekundu)
- progressive (p) - celé snímky
- interlaced (i) - půlsnímky (v jednom liché, v druhém sudé řádky)
- rozlišení: fullHD (1920x1080 pixelů), UHD (3840x2160), 4K (4096x2160)
- bitrate: nejvyšší!
- snímková frekvence (fps -- frames per second) : 25p, 50p, 50i,.... - fps (frames per second) - kolik snímků (nebo půlsnímků za sekundu)
Zvuk
- hlavně nepřebudit
- freesound -- volné zvuky zadarmo
- co si pokaždé na rekordéru nastavit/zkontrolovat: datum a čas naformátovat kartu mít nabitý baterky
- nepřebudit to!! - to je když je pak v programu ta čára nahoře rovná a nejsou to už kopečky
- další více méně praktické rady: zkontrolovat si zapínání/vypínání - některé rekordéry mají po stisknutí nahrávacího tlačítka standby režim a po druhým stisknutí až se zapne nahrávání, některý budou nahrávat rovnou
- zvuk nahráváme tak, aby se to na ose na displeji rekordéru nikdy nedotklo 0 zvuk držíme někde mezi -12 a -6 mít vždycky na uších sluchátka !! zvukařský sluchátka musej bejt referenční - aby bylo slyšet, co přesně se děje
- u každýho rekordéru se nastavujou 2 věci - jak hlasitě to jde do záznamu + jak hlasitě to jde do sluchátek na školním rekordéru - sluchátka se nastavujou čudlíkama u sluchátek
- pokud se to nahraje potichu - bude se to pak muset vytahovat v postpro nahoru a bude to mít hroznou kvalitu
- směrové mikrofony - maj úhel ve kterém budou snímat ten zvuk
- rada z praxe: u politiky / politickejch námětů je extra důležitý dobře nahrávat zvuk
- atmosféry - nevýhoda rekordérů s vestavěnými mikrofony - mít na jejich nahrávání radši stereo mikrofon
- mono = jeden kanál
- stereo = vícekanálovej - binaurální slyšení - takže 2 kanálovej zvuk
- porty jsou mono
- na katedře máme 2 mikrofony - kratší = ledvina, delší = puška
- tágo -
- kočka venku vždycky, vevnitř aspoň molitan
- přepnout si rekordér na kanál, do kterýho jsme tágo zapojili
kabely a konektory:
- xlr = canon - takovej ten kabel / velkej čudl, 3kolík, typ konektoru
- jack a mary / male and female - druhy zakončení konektorů
- některé mikrofony potřebují napájení (phantom) - vlastní baterka anebo to posílá rekordér, vědět, jak to mám, než začnu nahrávat
Synchronizace obrazu a zvuku
klapat!
- obzvlášť 16mm synchronní natáčení, nouzově lze klapáním synchronizovat jakoukoliv kameru nebo i telefon
- když záznam zvuku a obrazu není "klapaný", tak se pak hodně blbě synchronizuje ve střižně - jde to, ale je to zbytečnej opruz, kterej stojí násobně víc času
- klapka musí být nahraná ve zvuku a vidět v obraze - první rozjedeme zvuk ("zvuk!" - "jede..!"), pak kameru ("kamera!" - "jede..!"), pak řekneme číslo jetí ("jedna poprvé") a klapneme
- klapka nakonec / end clap - když na začátku nemožné klapnout (na začátku řekneme do zvuku "klapka nakonec")
- ve střižně na přesné okénko úderu prkýnka o prkýnko nasadíme zvuk klapnutí (jasný "peak" ve zvukové stopě
- klapat můžeme i improvizovaně, tlesknout rukama, lusknout prsty jedné ruky, klepnout na kameru do tága...
timecode
- laciný rekordéry a kamery to nemaj; u těch lepších - ke každýmu okýnku je přiřazený nějaký určitý číslo timecodový krabičky - dá se to dát na levnější kameru a taky ti to udělá timecode
- když je na kameře rucháč, tak aspoň přibližně vím, o čem kdo mluví a můžu to lépe najít
Střih a exporty
Final export
- do studia ke klauzurám odevzdat DCP
- vyexportujte si pro sebe "MASTER" v nejvyšší dosažitelné kvalitě (ProRes, plné rozlišení, včetně mixu a barevných korekcí) a pečlivě si schovejte aspoň ve dvou kopiích
Literatura
Optika
Oldřich Lepil, Zdeněk Kupka: Fyzika pro gymnázia: Optika. Prometheus, Praha, 1992.
- základní úvod do optiky, snadné porozumění, ohnisko, ohniskové vzdálenosti, hloubka ostrosti, jak to celé funguje
Svícení
Brian Fitt, Joe Thornley: Lighting technology: A Guide for Television, Film and Theatre. Focal Press, 2001.
- hodně technická, dost grafů, fyziky a teorie, ale dobře čitelná a pochopitelná